Podobu obecního znaku a praporu navrhl heraldik Miroslav Pavlů, který svůj návrh doprovodil následujícím zdůvodněním:
První písemná zmínka o osadě pochází z r. 1201. V červenci toho roku daroval český král Přemysl Otakar I. klášteru Hradiště u Olomouce ves Štěpánov a současně potvrdil tomuto klášteru držbu řady vesnic, mezi jinými i Veletin. Počátkem 13. století se osada stala majetkem drobné domácí šlechty, jejíž členové se psali po vsi. Vladykové z Veletin (erbu osmiloukoťového kola) se tu udrželi až do r. 1381. Z nich Záviš z Veletin vybudoval ve Veletinách nad Křivosúdy tvrz, na níž pak sídlili i další majitelé osady. V držbě statku se až do roku 1518 vystřídala řada šlechtických majitelů z nejrůznějších, povětšinou vladyckých či rytířských rodin. Poslední z nich, Burian z Vlčnova, prodal Veletiny Janovi z Kunovic. Tak byly Veletiny připojeny k uherskobrodskému panství, s nimž sdílely osudy až do zániku patrimoniální správy r. 1848 (srov.: 850. výročí založení obce Veletiny, 1141 – 1991, PhDr. Jiří Čoupek a kol., Veletiny 1991).
Nejstarší obecní pečeť Veletin obsahovala motivy vinného keře s hrozny a vinařského nože, opis majuskulou PECZET DEDINI WELETIN 1687 (srov.: Uherskohradišťsko – VM, Brno 1992, s. 797). Pečetní symboly převzal a upravil do předkládané podoby také autor znaku a praporu obce. Připomeňme, že motivy upomínají na kdysi kvetoucí vinařství ve Veletinách a okolí. Vinný keř v návrhu znaku je propleten osmiloukoťovým kolem, erbovním symbolem vladyků z Veletin (původní barvy jejich erbu neznáme, zlatá barva byla zvolena s ohledem na zažité heraldické zvyklosti a postupy). Štít je polcený, vpravo zelený, vlevo červený. Zelená barva má obecně symbolizovat zemědělský charakter obce v minulosti i současnosti, červená barva, či lépe kombinace červené a stříbrné evokuje erbovní barvy pánů, později hrabat a nakonec knížat z Kounic. Právě za jejich vlády v r. 1687 vznikl obecní typář s popsanými vinařskými motivy.
Návrh obecního praporu je zjednodušený návrh znaku, v souladu se zásadami a zvyklostmi vexilologické tvorby.
Miroslav Pavlů
heraldik